Obsah

Historie


Výňatky z historie obce Klokočná

 

 Úvod

V roce 1998 jsme v Galerii 9 uspořádali výstavu "Klokočná dříve a nyní", pro kterou jsme shromáždili nemalé množství historických fotografií, dokumentů a kronik, které se v obci na různých místech a u různých starousedlíků zachovaly. O výstavu byl živý zájem a dnes, po pěti letech, došlo k založení Občanského sdružení Klokočná. V úvodu k výstavě jsme tehdy psali: Věříme, že výstavou přispějeme k lepšímu porozumění minulosti a současného života obce. I tato brožurka má stejný cíl: zprostředkovat několik momentů, o kterých se domníváme, že pokrývají stěžejní body života v Klokočné od první zaznamenané zmínky až po dnešní dny. V každém případě si neklademe nárok na úplnost či historickou přesnost, jen bez komentáře předkládáme výňatky z dobových dokumentů (včetně většiny pravopisných chyb originálů).

Je zajímavé, že všechny nám dostupné kroniky se vyznačují značnými prolukami* a poslední zápisy jsou starší více než 25 let: Obecní kronika končí rokem 1974, požárního sboru rokem 1951, školní kronika rokem 1964... Chybí tedy rok 1968 (Obecní kronika nebyla vedena mezi roky 1967 až 1972), chybí rok 1989... Pro úplnost alespoň dodáváme, že obec je spravována nezávislými zástupci.

Doufáme, že Vám brožurka dá podnět nejen k vzpomínání, ale že Vám přinese i trochu radosti nad vlastní historií a dá snad i podnět k většímu zájmu o dění a další osudy obce Klokočná.

Jiří Havrda, Galerie 9

* Na obálce "Pamětní knihy obce Klokočné" se zlatým písmem stkví datum l.p.1900, avšak první zápis pochází až z roku 1910; další zápisy najdeme až v roce 1936 - takové je časové měřítko dějin...


 O původu názvu obce: Klokočí, Klokočná...
(podle RNDr. Jiřího Žlebčíka, VÚKOZ Průhonice)

Klokočí jsou semena klokoče zpeřeného (Staphylea pinnata). V Čechách je známo několik míst výskytu, hlavně v Polabí a Posázaví. Všude zde byl ovšem patrně vysazen kdysi člověkem. Pěstování nejen pro dekorativní plody, ale i pro výborné řezbářské dřevo, je prastarého data. Klokoč roste ojediněle v teplých listnatých lesích nižších poloh v porostech dubů, habru, babyky, jasanu a jiných vyšších dřevin. Klokoč zpeřený je světlý, nehustý keř vysoký š až č metry, poměrně nenápadný. Vstřícné listy jsou světle zelené, lichozpeřené, složené z 5 až 7 lístků, trochu připomínají bez černý. Květy jsou drobné, zvonkovité, bílé nebo narůžovělé, dolů visící v hroznovitých květenstvích. Plody dozrávají podle průběhu počasí v jednotlivých letech různě, někdy od začátku září do poloviny října. Semena mají příjemně světle hnědě kaštanovou barvu a zvláštní lesk. Semena jsou velmi tvrdá a provrtání pro navlečení na nit není snadné. Časem barva tmavne až šedne. Klokoč zpeřený je pozoruhodnou zajímavostí, kterou můžeme zpestřit výsadbu dřevin na zahradě. Není vhodné jej sázet jako solitéru, neboť keře jsou záhy v dolní části holé ("nohaté") a nepůsobí vzhledně. Proto předsazujeme před něj jiné kvetoucí nižší dřeviny jako zlatice, brsleny, kolvícii, zákulu, nižší kdoulovce aj. ...

Klokoč, tato dřevina bývala v českých zemích hojná. Svědčí o tom místní názvy jako Klokočná, Klokočov, Klokočí, Na Klokočce. Proutky klokoče posvěcenými o Květné neděli vyháněly hospodyňky před Velikonocemi hmyz ze stavení. Svěcené proutky pomáhaly i proti vodníkovi. Plody klokoče sbírané 29. září měly čarovnou moc. Kdo je nosil, tomu přinášely štěstí, ochraňovaly od nemoci, rozmnožovaly majetek a chránily věrnost manžela či manželky. Z plodů se vyráběly náhrdelníky, náramky, růžence apod. Čarovnou moc měla též klokočová hůl, která chránila před uřknutím a nadpřirozenými bytostmi. Zkracovala vzdálenosti, kdo ji nosil, toho nohy nebolely a blesk do něho neuhodil.


 Z "Pamětní knihy katastrální obce Klokočné, založené L.P. 1900":
S Bohem počato v roku 1910

dne 14. února 1910

Z prvního a dalších záznamů Františka Kopeckého:... Tato kniha pamětní, katastrální obce Klokočná založena roku 1900, byla mně svěřena bych do této pamětní knihy sebral a napsal vše co by bylo paměti hodné zapsati od založení obce Klokočné, by tato kniha byla všem občanům i příštím generacím této obce zrcadlem minulosti, kdy tato obec byla založena a kdo řídil osudy obce v minulosti až do doby přítomné.Bude těžko, abych od založení obce napsal paměti minulosti obce, sahající až do doby historické, neb v obci není žádných záznamů ani archivu starších dob, které by mne uvedli k zjištění všech události obce, Klokočné. Vynasnažím se, pokud v mé moci bych pokud možno záznamy z minulosti sebral a zapsal.
11 - VI - 36

Prvé a přesné zápisy v zemském archivu o obci Klokočné datují se 1654. Obec byla knižně zapsána k panství Kouřimskému. Osadníci této doby v obci bydlící byli tito. Strnad, Černý, Javůrek, Žalud, Fintl, Kupický, Sigmund, Michalovský, Němšovský, Trojánek, Vodička, Maršík, Němeček, občané tito živili se výhradně zemědělstvím.
12 - VI - 36

... Obec v r. 1140 zvaná Klokočno přidělena k farnosti Mnichovické, kam občané chodili do kostela a své milé tamže na hřbitově pochovávali. Kostel byl založen r. 1140 mnichem opatem Silvestrem z kláštera sázavského, a v roce 1354 postavena fara. Ač za této doby přecházel kostel a majetek byl různých šlechticů věrných katolíků, přec v době válek husitských r. 1428 převzat příslušníky pod obojí. Tehdy zde působil kněz Matěj Plzeňský, jenž jako kněz pod obojí získal sobě takovou přízeň, že po bitvě bělohorské vysláno vojsko do Mnichovic, by násilím přinutilo občany ke vstupu k víře katolické, což se však lehce nezdařilo. V lese zvaném dubovici mezi osadou Menčici a Klokočnou, byly konány mše svaté pod obojí tajně, jejichž se občané obce Klokočné zúčastnili; na jedné takové schůzce bylo na 70 občanů z obcí Klokočné, Menčic, Všestar, a Vodička z Louňovic, byli pokutováni a za trest uloženo jim po několik neděl v neděli dopoledne před kostelem kajícně s rozžatou svíčkou v ruce zříkati se bludu kacířství. Případ je zaznamenán v r. 1668. V roce 1713 vypukl v obci zuřivý mor, jemuž podlehl kněz Jan Najčic z Mnichovic, vyňato ze zápisu farního úřadu v Mnichovicích...
19 - VII - 36

Panu Františku Šťastnýmu Občanu Klokočskému k jeho 100 narozeninám.
Usedlost č 1, majítel Frant. Šťastný. Dožil se 15 června 1936 100 roků nyní na odpočinku, má dosud znamenitou pamět', vypravuje rád o svém životě, co zažil jako hospodář, i za svých vojenských let. Byl odveden r. 1857 k 28 pěšímu pluku a ztravil 3 roky v pevnosti Ratstatu v Badensku, kdy se o pevnost dělili Prusové, Badeňáci a Rakušané. Pak dostal se s Rakouským vojskem do Verony a dlouho pobyl též v Benátkách. Byl 6 let na vojně, na žádost svého otce byl propuštěn ze svazsku vojenského a převzal hospodářství po otci ve Zlaté u Česk. Brodu. Byl na tehdejší dobu výborným rolníkem a naučil své sousedy pěstění obilí, pícnin a v té době i zeleniny. V roce 1867 zakoupil v Rusku s třemi společníky velkostatek za 52 tis. zlatých avšak pro nesvornost společníku musíl statek prodati. Ještě do nedávna vydával se na vzdálené cesty pěšky. Usedlost č.1. koupil od manželů Soustružnikových a začal pěstiti i pšenici, mák, zelí, řípu cukrovku, což přijmělo ostatní hospodáře, by jej následovali. Byl mužem ryzé povahy, dobrým hospodářem, a své vědomosti i zkušenosti v hospodářství rád sděloval druhým. V jeho usedlosti po zrušení živnosti hostinské byla též škola až do roku 1904...
21 - X - 36

V obci Klokočné je 53 čísla domku (a) dva vagony. Občanu žijících v obci ke dni 1-X-1936. 218. voliču 142, mužu 73, žen 69. Zaměstnání, rolníci domkaři dělníci a bezemci. Dělnictvo řemeslné odchází za prací do průmyslových měst, většina z nich má svoje domky postavené v době po válečné. Život o chléb je tvrdý, občané této obce pracovití a šetrní vidno na jejich majetku který nabyli pilnou prací.
31 - X - 36

... Od školy vidíte hrušni, která jest majetkem p. Líznera. Tato hrušeň byla až do převratu na obecním razítku jako znak obce. Hrušeň nesmí majitel skáceti, neb je zamapována... ... 13 - V - 1905 zvolen čestným občanem kníže Jiří Lobkovic a hejtman Smutný. ...
7 - XI - 36

HistorieHistorie

... Roku 1677 měla Klokočná 7 usedlých a těch všech 7 robotovalo na panství černokosteleckém ve žních 40 dní. ... Roku 1738. za Karla VI vydaným robotním patentem, stalo se jakési malé zlepšení. Roboty byly vyměřeny a zakázáno pod tresty vykořisťování poddaných. Zároveň doporučeno vyplácení se z roboty, robotní den počítaný od slunce východu do slunce západu, s 2 hod. přestávkou odpočinku, patent z roku 1738 nařizoval aspoň pro roboty potažní 12 hod. denně.
18 - V - 37

Roku 1776 zrušila Marie Terezie v zemích svých mučidel (tak řečené tortury) kterých se až doposaváde o hrdelním právu užívalo, z čímž nastal opravdový pokrok v osvětě. Dekretem císaře Jos. II ze dne 1. listopadu 1781. bylo znamenitě selskému lidu pomoženo, odstraněno bylo selské nevolnictví. ...
19 - V - 37

V srpnu 1943 dostala obec oběžník od Okresní politické správy, aby do třech dnů byla obecní kronika odevzdána do kanceláře politické správy Říčany. Obecní kronika byla vrácena obci v březnu 1947. Pokračování z "Pamětní knihy katastrální obce Klokočné, založené L.P. 1900"; ze záznamů Frant. Kopeckého o roce 1945:

Dne 5. V. 1945 kdy vstoupili Pražané do boje s jednotkami S.S. svolal starosta obce Frant. Kopecký spolu s členem národního odboje Frant. Čermákem, všecky občany, kteří dobrovolně nabídli své síly, k potlačení všech nepřátelských živlů. Po této schůzi nabídl starosta obce Frant. Kopecký dobrovolce k službám čet. stanice v Mnichovicích.

Dne 6. V. 1945 byly v obci provedeny záseky, též silnice vedoucí do Svojetic byla těmito nezpůsobilá jízdy. Ustupující vojenské německé jednotky od Kostelce n/Č Lesy musely objížděť přes obec Struhařov do Mnichovic... Obec získala jednu voj. pušku z Radešovic byla pro službu v obci...

Dne 8. V. 45 bylo hlášeno hlídkou z Mnichovic, že 400 ozbrojených S.Smanu přitrhlo do Stránčic.
Žádá se o pomoc proti těmto, vyřízeno spojkami v obcí Svojeticích a v Těhově. Z obce Klokočná se zúčastnili boje proti nacistum ve Strančicích Jan Urban, Frant. Čermák, B. Červenka, Jos. Javůrek č.22, Jar. Šindelář, v nerovném boji pouze občan Urban měl karabinu, byl tento ze zadu několika ranami S.Smany rychlopalnými pistolemi zastřelen. ...

Dne 10.V.45 bylo do obce dodáno 10. karabin které byly předány služebním jednotkám, a ty provedly prohlídku okolního lesa. Přivedly 10 německých vojínů, propuštěných z nemocnice v Českém Brodě. Po prohlídce byli propuštěny až na jednoho, který měl v botě bronvink, ten mu odebrán a Němec byl odveden do Mnichovic a předán tamější stráži. Dne 7.V.45 obsadilo německé vojsko obec Strančice.Občanstvo v počtu 140., ženy, mužů a dětí ze Strančic uprchlo před SSmany večer do obce Klokočné, kde zůstalo 3 dni a noci. Občané poskytli jim nocleh a stravu. Po vypuzení SSmanů vrátilo se občanstvo do své obce. Dne 11.V.45 projely obcí voj. jednotky Rudé armády, které byly občany přivítány. Dne 13.V.45 obsadila Rudá Armáda naší obec a les kolem obce. Celkem dvě divize pěší a 1600koní.
17.I.1948

Není pamětníka nejstarších občanů v obci, který by mohli uvésti tak suchý rok jako byl rok 1947. Naše obec většinou zemědělská nejvíce pocítila, co sucho způsobilo za hospodářské škody. Obilí, okopaniny a řepy, z jara dosti slibné, na vývoji následkem sucha, které postihlo obec, od května až do října nepršelo, velice utrpěly. Jen 2 krátce obec dostala malou vláhu, která jen skropila prach. Sena se posekala, více tráva nerostla, luka byla žárem vypálena, jetele uschly, obilí zakrnělo. Brambory se vyorávaly takřka vařené a malé jako vlašské ořechy. Výsledek za práci a semeno rovnal se sadbě, kterou hospodář dal do země. Řepa malá jako mrkev, zelenina vůbec žádná. Nedostatek krmení a slámy donutil zemědělce odprodávati dobytek i prasata, a strach do nových žní jest velký neb na jaře nebude čím krmit... Teprve ku konci října a listopadu začalo pršet, umrzlo, napadl sníh. Po 14 dnech oteplilo se a jaká radost nás všech, obilí vzešlo pod sněhem a tak čekáme na příští žně, snad budou lepší. Obec Klokočná vlastní 24ha lesa, který zakoupila v roce 1935 ze záboru pozemkového od panství Lichtensteinů. Ve své schůzy MNV dne 7. XII. 1947, se usnesl zakoupiti pro kanalizaci podle výdlažby silnice v obci roury v částce 20 tisíc Kčs., postavení hasičské zbrojnice, při níž budou místnosti pro národní výbor, zřízení rybníka koupaliště, v místo bude zadáno ve státním lese pod obcí. V době pětiletky usnesl se Okr. nár. výb. s výdlažbou silnice v obci Klokočné v roce 1953.
5.II.1948


 Z "Doplňků záznamů v obecní kronice za desítiletí 1945-1955"

I. Přehled politického vývoje v Československé republice od roku 1945
... Vládní krize skončila 25. února 1948 naprostou porážkou buržoasie. Pod tlakem sjednoceného lidu, vedeného KSČ, president Beneš propustil zrádné ministry a jmenoval novou vládu v čele s Klementem Gottwaldem. Jejími členy se stali zástupci stran obrozené Národní fronty. Toto únorové vítězství pracujícího lidu potvrdilo, že KSČ a dělnická třída prováděly správnou politiku. Naproti tomu byly odhaleny protilidové plány zástupců buržoasie. Po bok dělnické třídy se po únorovém vítězství postavili i malí a střední rolníci, jak prokázal mohutný sjezd rolnických komisí, konaný v Praze ve dnech 28. a 29. února 1948. Po únorovém vítězství pracujícího lidu bylo možno rázněji vykročit na cestě k socialismu. ...

II. Vývoj událostí v Klokočné v desetiletí 1945 - 55....
Na sklonku roku 1951 dochází do obce jako újezdní tajemník Antonín Svoboda starší z Hrusic. Jeho činnost hodnotí MNV kladně. Dne 22.II.1952 byl MNV představen nový tajemník František Hukal, dělník, narozený r. 1904 v Praze, bytem ve Struhařově čp. 98, který složil slib do rukou předsedy MNV (Václava Davídka). Pustil se hned do práce a velmi dobře se osvědčoval. Zvláště mnoho času i práce věnoval přípravám k založení a organisování JZD v obci. Dne 31.VII.1953 tajemník Hukal odešel na jednoroční brigádu, z níž se však do obce již nevrátil. Za nového tajemníka byl ustanoven od 1. srpna 1953 Josef Znamenáček ze Svojetic...

b) První Jednotné zemědělské družstvo v Klokočné (od října 1952 do října 1954.) Dlouho nebylo v obci pochopení pro založení Jednotného zemědělského družstva (JZD). I když v některých okolních obcích byla již JZD založena, v Klokočné zůstávala zemědělská výroba při starém způsobu soukromého hospodaření. Teprve v roce 1952 byl ustanoven Přípravný výbor k založení JZD.

... se sice podařilo JZD založit, ale nepodařilo se jej v původním rozsahu udržet, ježto členové - nedosti přesvědčení o přednostech společného hospodaření - nedovedli se odpoutat od sobeckých zájmů o vlastní prospěch a podřizovali jim zájmy společné. Proto skončilo první klokočenské JZD odpadnutím všech těch zemědělců, které vedla do družstva jen vyhlídka na vlastní prospěch, nikoli však také vědomí společné odpovědnosti a ochota ke společnému úsilí o dobré výsledky kolektivního hospodaření.

c) Druhé JZD v Klokočné od října 1954. Zemědělci, kteřím zůstali JZD věrni, pustili se do práce s odhodláním, že i při nedostatku pracovních sil a jiných obtížích převedou družstvo přes kritickou situaci do dobrého stavu. ...

B) Socializace živností a obchodu v obci. Rychleji a úspěšněji než socializace zemědělství probíhala v Klokočné socializace živností a obchodu. a) Socializace živností hostinských: Ze zápisů o schůzích MNV se dozvídáme, že rada MNV se dozvídáme, že rada MNV se zabývala ve schůzi dne 18.7.1950 otázkou socializace živností hostinských. Rozhodnuto, aby k socializaci byl z obou dosavadních hostinců navržen hostinec Josefa Javůrka č. 22, protože je ve středu obce a je v něm sál s jevištěm. V dalším průběhu se však věc vyvinula tak, že hostinec v čp. 22 zrušen a hostinec v čp. 8 socializován tím, že byl převeden do podniku "Pohostinství" družstva "Jednota". b) Socializace obchodu: ... Při budování socialismu v naší vlasti byly oba tyto obchody soukromých majitelů v roce 1951 zrušeny a utvořen jediný obchod socialistický pod názvem "Bratrství", později "Jednota". ...

B. Slavnostní události v Klokočné.
c) Dne 23.11.1948 se konala slavnostní schůze MNV, na níž bylo uděleno čestné občanství v Klokočné presidentu republiky Klementu Gottwaldovi. V zápisu ze schůze dne 25.5.1949 je zpráva, že president Klement Gottwald čestné občanství obce Klokočné přijal.

e) Dne 2.11.1949 se konala slavnostní schůze MNV na zahájení Měsíce čsl.-sovětského přátelství. Při schůzy byla podepsána zdravice generalissimu J.V. Stalinovi k jeho 70. narozeninám. Žáci národní školy přednesli při této slavnosti básně a zazpívali státní hymny.

j) Velmi pěkně se vydařila oslava 1. máje r. 1953. Počasí bylo dne 1. května slunečné, příroda v plném rozkvětu a májového průvodu do Mnichovic ke společné oslavě pro všechny obce mnichovského okrsku se zúčastnilo z Klokočné 50 dospělých a 36 dětí. Průvod byl slavnostně vyzdoben a průběh společné oslavy v Mnichovicích byl důstojný a mobilizující k mírovému budování vlasti. (Obr.7.)


 Rok 1956

I. Hospodářský život v obci.
1. Průmysl a řemesla.
Průmyslový závod v Klokočné není. Z řemesel je zastoupeno pouze kovářství, které provozuje kovář Josef Šebek v čp. 23. Všechny ostatní řemeslné práce vykonávají občané bud' svépomocí, nebo za součinnosti odborně vyškolených pracovníků z továren, pokud v Klokočné bydlí, nebo jsou prováděny od přespolních závodů komunálních, na něž však je třeba někdy dlouho čekat pro přílišnou jejich zaměstnanost.

3. Doprava
V roce 1956 se ještě nepodařilo dosáhnout autobusového spojení do Klokočné, a tak pracující musili za každého počasí denně docházet pěšky k vlaku do Stránčic, nebo k autobusu do Svojetic. Autobusové spojení žádáno již od roku 1948, ale zatím marně. Tato obtížná situace, která má za větší počet let každodenních cest vliv i na zdraví pracujících, je poněkud zmírněna tím, že v obci přibylo malých osobních vozidel. V Klokočné jsou dnes už kola v každém domovním čísle, někde i 2-3, a letos už 16 motocyklů. Soukromé automobily jsou v obci tři; ... Nákladní auto má JZD. Dopravě v zimě napomáhá obecní pluh na rozhrnování sněhu.

5. Projevy třídního boje.
Citlivým měřítkem politické vyspělosti občanstva byly v roce 1956 čtyři ukazatelé: a) placení státních daní a obecních poplatků, b) plnění plánu výroby a státních dodávek, c) poměr k JZD a d) účast na brigádách pro veřejné účely. Podle ukazatele a) a b) jsou výsledky uspokojivé; v poměru k JZD není ještě zdaleka potřebné pochopení a podpora jeho snah; účast občanstva na veřejných bezplatných brigádách je naprosto neuspokojivá. Zkušebním kamenem politické vyspělosti občanstva v tomto roce bylo reagování na události v Madarsku, když se na sklonku října 1956 pokusily reakční kruhy v Mad'arsku o opětné nastolení kapitalismu. Tu je možno zaznamenat s uspokojením, že jen zcela ojediněle se mezi občanstvem v Klokočné projevily naděje na obdobný zvrat také u nás v ČSR. Občanstvo jako celek však sledovalo s úzkostí vývoj v sousedním Mad'arsku, neboť si uvědomovalo nebezpečí, které by hrozilo i naší republice s vítězstvím mad'arské reakce...

6. Spolupráce města s venkovem.
Po celý rok při stabilizaci JZD usilovně pomáhal patronátní závod Pražské kosmetické závody, Praha 14 - Nusle. Vysílal brigády, propůjčoval auto na svoz stavebního materiálu a opatřoval různé potřeby pro družstvo. Společné schůze VO KSČ, JZD a patronátního závodu byly pomocí pro obě složky.

IV. Hmotná úroveň obyvatelstva.
O vzestupu hmotné úrovně obyvatelstva svědčí kromě již vykázaného počtu nově zakoupených motocyklů a zvýšeného počtu telesorů z jednoho na deset také nákup elektrických praček v domácnostech, které letos jsou již téměř ve všech domech. K dřívějším 5 plynovým sporákům přibyly rovněž dva. Někteří občané si také koupili nový nábytek.

V. Kulturní poměry
... d) Společenský život v obci. Dne 1. ledna 1956 poslouchali občané půlnoční vysílání z Prahy jednak doma u svých rozhlasových přijímačů, které jsou téměř v každé domácnosti, jednak u televisoru ve škole, který byl tehdy jediný v obci. Velikonoce připadly v roce 1956 na první dubnové dny. Na Zelený čtvrtek se ozvaly obvyklé velikonoční řehtačky a na Velký pátek honily děti podle starého zvyku "Jidáše". V pondělí velikonoční chodili chlapci s dynovačkami za zpěvu velikonočních koled. Školní prázdniny prožívají klokočenské děti sice radostně, ale starým způsobem, tj. na mezích, u příkopů a na prknech v hořejší návsi. ...

f) Náboženské poměry v obci. Z náboženských vyznání jsou v obci zastoupena: katolické, československé a evangelické; část občanů je bez vyznání. Ve škole se vyučuje náboženství katolickému a československému, a to jako předmětu nepovinnému. Do katolického náboženství chodí 9 dětí, do československého 2 děti. Katolickému náboženství vyučuje František Kahoun, farář z Mnichovic, československému Antonín Samec z Mnichovic. Obec Klokočná je přifařena do Mnichovic do kostela; občané většinou dávají své děti křtít a vedle sňatku občanského konají i sňatek církevní. Je ovšem třeba konstatovat i to, že pokrokově smýšlející občané jsou již oproštěni od předsudků náboženských, což se projevuje i tím, že zemřelí příslušníci jejich rodin jsou pohřbíváni žehem v pražském krematoriu. ...

h) Národopisné poměry. Většina obyvatelů bydlí ve vlastních domech, které jsou jednak selské usedlosti, jednak domky rodinné. Většina domů je udržována v pořádku, jsou však ještě i domy zanedbané a s neupraveným okolím. Lidový kroj už zcela v obci vymizel; mužové i ženy se oblékají do městského oděvu, přizpůsobeného životu na venkově. Z tradičních lidových zvyklostí se dosud udržuje společné draní peří zakončené "doděrkami".


Rok 1958

3. Doprava. V červnu r. 1958 se občané Klokočné dočkali splnění své dlouhodobé tužby - autobusového spojení z Prahy přímo do Klokočné. Dne 1. června 1958 ráno vyjel z obce první autobus řízený klokočenským občanem Josefem Janovským, který byl přijat jako řidič na nové autobusové lince Praha - Klokočná. Od té doby jezdí autobus pravidelně z Klokočné do Prahy...


Rok 1959

Úspěchy sovětské astronautiky.
a) Dne 2. ledna 1959 byl celý svět překvapen vypuštěním sovětské kosmické rakety směrem k Měsíci. ... b) Dne 12. září 1959 byla vypuštěna druhá sovětská kosmická raketa, která dosáhla Měsíce. Poprvé v dějinách lidstva dotkl se výrobek rukou obyvatel Země povrchu druhého kosmického tělesa. Raketa dopravila na Měsíc také sovětskou vlajku. Vypuštěním sovětských meziplanetárních raket nastává éra meziplanetárních letů, éra dobývání Vesmíru člověkem.


Rok 1960

a) Rok 1960 bude míti v našich dějinách obzvláštní význam, protože si v něm dal náš lid československý novou ústavu, podle které se náš stát stal republikou socialistickou /ČSSR/. Nová ústava nestanoví jen základy naše ho státního zřízení, ale ukazuje také perspektivy daleko do budoucnosti a utvrzuje náš vztah k Sovětskému svazu i ostatním zemím socialistického tábora. ...

e) Dne 12. června 1960 byly provedeny volby do Národních výborů a Národního shromáždění. V celé republice byly prováděny manifestačně za účasti více než 99% voličů.

g) Rok 1960 byl však významný i v mezinárodních událostech. Vzniklo mnoho nových svobodných států, zvláště v Africe, která se probudila k boji za osvobození z kolonialismu. V Americe se stal příznačný osvobozovací boj Kuby, která se stává přitažlivým vzorem pro všechny národy Latinské Ameriky v boji proti imperialismu Spojených států. ...


Rok 1962

U příležitosti 1. máje byl poslán pozdravný telegram VŽ kolchozu Ak-Kurgan v Uzbekistanu, jako odpověd_ na jejich dopis, který VŽ v Klokočné přišel k Novému roku 1962. V červnu 1962 byla poslána resoluce a příspěvek 100Kčs pro ženy západních států, aby se mohly účastnit kongresu v Moskvě a v podzimních měsících uspořádaná sbírka na Alžírsko, která se setkala s pochopením občanů. Vybráno a odesláno 317 Kč. Poslední akci v roce 1962 VŽ a MSČsČK bylo poslání pozdravné adresy ke 45. výročí VŘSR Výboru žen do kolchozu Ak-Kurgan.


Rok 1965

IV. Kulturní život obce.
Kulturní život v obci zavřením školy hodně upadl. Jinak kulturní komise při MNV nevyvíjela zvláštní činnost. Pouze JZD a Jednota organisovaly zájezdy...


Rok 1973

Kulturně politická práce
Plenární zasedání konalo se ve znamení slavnostního 25.-letého výročí Vítězného února.
Poprvé v naší obci rada MNV spolu s dozorčím výborem Jednoty uskutečnila pro pět dětí - narozených 1972 - "vítání do života". Maminky byly obdarovány květinami a vkladní knížkou na Kč 50,-. Akce měla dobrou odezvu. V obci máme stále Místní jednotu požární ochrany, kde jsou skoro všichni mladí zapojeni. Kulturně masově politická práce dělá se pomocí těchto mladých; jiná masová složka NF zde není. Podmínky pro vytváření a činnost kulturně výchovnou a masově politickou práci v obci nejsou dobré a proto rada MNV žádala o zařazení do volebního programu v akci "Z" na rok 1974 výstavbu kulturně společenského domu s klubovnou pro mládež. Na tuto akci byl vyhlášen celoobecní závazek 2500 brigádních hodin.


 Z kronik školních: z Pamětní knihy (Josef Kavka)

Pamětní kniha tato byla založeno za tím účelem, by se v budoucnosti vědělo, jak škola povstala, jak zkvétala, které pamětihodné události v obci, národě, říšy se sběhly. ? Dítky chodily vždy asi do školy v Tehově, poněvadž Klokočná bývala politickou obcí Tehova. Svědčí o tom také list, kterým kníže František z Lichtenšteina založil školu v Tehově pro obce: Tehov, Klokočnou, Všestary, Menčice a Světice. List ten vydán ve Vídni a datován 27. února 1773. Jaké zkoušky přestály dítky zvláště za nepohody a v zimě, nedá se ani dobře posouditi. To byla jedna příčina, k níž družila se i jiná, totiž značný peněžní příspěvek na novou školu v Tehově, že pomýšleno od starostlivých otců na odškolení. Teprve po mnoha žádostech občanů a spolupůsobení velectěného p. inspektora Fr. Šváchy, podařilo se odděliti od školy tehovské celoroční expositůru. Ta povolena vynesením c.k. zemské školní rady ze dne 12. června 1902 č. 13277 z.š.r. Velkou zásluhu připočísti p. A. Urbanovi, tehdejšímu starostovi. Ač sám školou povinných dítek neměl, nelitoval ani času, ani peněz, jen aby obci prospěl. Po důkladných opravách umístěna expositura v bývalém hostinci p. Františka Šťatného. Po případné řeči veledůst. p. Fil. Konáše, děkana v Mnichovicích, vysvěcena místnost a odevzdána svému účelu 1. list.1902. Prvním učitelem jmenován p. Josef Kavka, tehdejší zatímní podučitel v Hrusicích. Dalšími učiteli byli pp.: Josef Holík, František E. Muchka, Karel Pešek. ... Expositura trvala až do 1. dubna 1905 (obrněna vynesením c.k. zemské šk. rady ze dne 15. března 1905 pod č. 9./44 ve školu samostatnou a to jednotřídní a nařízeno, by se hned otevřela (obr. 2). Zatímním správcem školy a později i definitivním jmenován opět p. Josef Kavka, t.č. definitivní učitel II. tř. v Mnichovicích. Tj. vývin obec. jednotř. šk. v Klokočné.

Jos. Kavka
správce školy


Zápis školní kroniky

Dle vynes. velesl. c.k.z.š.r. ze dne 3.února 1892 č. 28.633.
1) Začátek roku školního zahájen byl ve středu, 16. září 1908, "Veni Sancte" v chrámu Páně v Mnichovicích. Ukončení roku škol. stalo se ve čtvrtek, 15. července 1909, slavným "Te Deum" v témže kostele.
3) Na počátku roku a sice v neděli,20. září 1908, zdejší nová budova školní svěcena (obr.1).
10) Přičiněním zdejší obce postavena nová školní budova. Plány a rozpočty dodal p. K. Lehovec, jemuž také svěřeno stavbu provésti. S kopáním základů začato 1. října 1907 na obecním pozemku "Na obci". Do zimy vystavěny zdi pod střechu. Na jaře ve stavbě pokračováno. Stavba dokončena během prázdnin. Ve středu, 9. září 1908, byla kolaudace. ... V nové škole je velká učebna, kabinet, sklep, půda, chodba, záchody, dřevník. Byt správce školy skládá se z předsíně, kuchyně, spíže a 2 pokojů.
11) Tyto věci při nové škole ještě nejsou. Na zimu se zbylý pozemek zoře. Na jaře pak, kdy nová šk. budova bude oplotněna, zařídí se školní zahrada, dvůr i cvičiště.

V Klokočné, 15. září 1914
Tento rok náhle rozšířila se smutná zpráva, že Jeho cís. a král. Výsost následník trůnu jejjasnější p. arcivévoda Frant. Ferdinand d'Este a jeho choť byli úkladně zavražděni v Sarajevě, 29. června 1914. Potom následovaly dny smutku po celé říši. Tisíce soustrastných adres zasláno Jeho Veličenstvu do Vídně. Brzy konány porady ministerské, by záležitost ta byla vysvětlena. I shledalo se, že útočníci byli Srbové spolčeni s vládou srbskou. I vydán byl list k srbské vládě, by dala zadostiučinění. Když však Srbové na list tento dali vyhýbavou odpověd', vypovědělo Rakousko jim válku. Srbska však ujalo se Rusko a k nám se zase přidalo Německo. Tak to postupovalo dále, až vyvinula se evropská válka, jejíž konec žádný z nás nemůže předvídati. Všichni občané patřící k armádě odebrali se do zbraně až do 42. roku, takže doma zbývají jen děti, ženy, starci a málo mužů vojenské povinnosti prostých. Také nařízen odvod koní. To se stalo zrovna v době žní. Hůře však to vypadá ve městech, kde šíří se nezaměstnanost, jelikož obchod i průmysl je zastaven. Všeobecně čeká se drahota, nemoce, bída v budoucnosti. Zároveň však povstávají instituce, spolky, jež hledí zlo válečné zmírnit...


Zápis školní kroniky

R. 1918 - 1919
Školní rok započal v pondělí, 16. září 1918 "Veni cancte" v kostele mnichovickém.

Dne 14. října 1918 uzavřena škola pro epidemii onemocnění správce šk. i školních dítek na chřipku. Nemoci té říká se též španělská. Probíhala v různých variacích. Ve zdejší obci nikdo nezemřel.
28. a 29. října letí po celé zemi správa, že je naše země samostatná. Všude pořádají se průvody s praporky, četné schůze, přednášky. Odznaky rakouské se strhují. Převrat začal v Praze klidně. Zatímní vládou je Národní výbor. 5. list. pořádala se taková slavnost kostelní pro školní dítky v Mnichovicích.
Rod panovnický zbaven trůnu a odstěhoval se do Švýcar. Též v Německu císař Vilém odstoupil a odstěhoval se do Holandska. Rozpadnutí mocnářství uskutečněno po porážce v Itálii, a zhroucení Německa po porážce u Verdunu. Uzavřeno příměří. Porážky uskutečnily hlavně legie z našich vojínů. Legionáři utvořili se jak v Rusku, tak také v Itálii, i ve Francii. Sestavení jich způsobili T.G.Masaryk, Beneš i Štefanyk ze zajatců. Čítalo se jich mnoho tisíc. Postavili se po bok čtyřdohody a úkolem jich bylo rozbytí říše a osvobození Československa. Úkol jich se podařil. Všude také při návratu vítáni a oslavováni. Žel, mnoho se jich také nevrátilo. Památka jich potrvá věky. ...
Po válce vládne ještě drahota a lichva. Proti oběma vydávají se přísné zákony. By i v ohledu finančním země naše stála pevně, nařídila vláda okolkování bankovek, soupis listin, drahých kovů, nemovit.. Z toho potom předepsána bude daň z majetku. Též vypsány volby v obcích dle všeobec. voleb. práva. pro muže i ženy od 21r. Tak v mnohých obcí odstraněny staré obecní správy. I ve zdejší obci provedena nová volba. Kand. 2 strany a sice republ., sociál. Zvoleno 7 republ. a 5 sociál. Starostou p. Fr. Mládek.

8. listopadu 1918 pořádána školní slavnost.
Dítky sešli se ve třídě. Zde správce školy měl řeč o nynějších poměrech, o zříz. Českoslovens. státu, o legionářích, o Bílé hoře. Potom dítky zpívaly "Kde domov můj?" Po skončení šly děti domů. Vyučování se ten den nekonalo. Na škole i po vesnici vlají prapory. Nový život všude se jeví. Národní výbor proměňuje se v koaliční vládu, v níž zasedají zástupci všech stran. Vydávají se zákony nové zrušují se některé přísné dřívější. Vojsko z front vrací se domů. Nastávají radostné scény shledání. Z našich vojínů z vesnice vrací se skoro všichni. Nevrací se Frant. Šťastný, Bohumil Kopecký, Josef Kopecký, Josef Javůrek, Václav Černý, Frant. Svatuška. Ti prohlášeni za mrtvé. V úřadech pořádají se očisty od pánů příliš despotických neb rakouských. Tak také náš okres zbaven p. V. Procházky, šk. insp.


Zápis školní kroniky tajné (1939-45):

Počátkem školního roku opět se schylovaly válečné mraky nad naší vlastí. Pan president Dr. E. Beneš opět nařídil všeobecnou mobilizaci, které všichni vojnou povinní bez reptání nastoupili. Rovněž takřka všechny koně byli předáni vojenským účelům. K válce však "MNICHOVSKOU DOHODOU" nedošlo. Naše vlast musela Německu vydati Sudety a vojsko odvoláno ze zákopů. To vše událo se za pláče vojínů. President Beneš musel odstoupiti a na jeho místo zvolen Dr. Emil Hácha, president nejvyššího soudu. Národ oplakal ztrátu hranic. Za 6 měsíců však dostavila se smrtelná rána pro náš národ. Dne 14. března 1939, Führer Ad. Hitler vojensky okupoval zbývající republiku, prohlásil ji za součást Německa a (tu) utvořil Protektorát Čechy a Morava. Slovensko pár neděl před tím se odtrhlo a utvořilo republiku Slovenskou.


Zápis školní kroniky(1939-45):

Dne 20. dubna byly oslaveny 54. narozeniny Vůdce Adolfa Hitlera. Ve vkusně vyzdobené třídě byl žactvem vyslechnut slavnostní pořad rozhlasu.

Dne 4. května bylo posloucháním slavnostního pořadu školského pořadu vzpomenuto smrti p. zastupujícího říšského protektora, SS Obergruppenführera R. Heydricha.

Dne 15. března 1945 bylo rozhlasovým pořadem pro všechny školy oslaveno šesté výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava.


Zápis školní kroniky:

Koncem dubna přenesla se válečná vřava i do našich krásných Čech, aby i tu všude zanechala jen samou bolest, bídu a nářek. Žili jsme v nejistotě, co as bude nyní, co zítra, ale všichni byli jsme si vědomi, že přichází ta toužebná, tolika drahými životy vykoupená a všemi očekávaná chvíle, kdy budeme moci drahé svobody svrhnout naše utiskovatele a zhluboka si vydechnouti - opět svobodni.
Květnový boj našeho lidu byl toho dokladem, že čas nadešel. Hrdě sáhl každý po zbrani, aby pádnou ranou odplatil alespoň částečně, co za šest let největšího temna jsme zažili a vytrpěli. Udatně bili se Pražané, hrdě drželi se i v jiných městech, potírajíce všude německého okupanta, jak právem náleží. Ve své víře jsme se nezklamali - drahé svobody jsme si vydobyli obětmi největšími a tím celému světu ukázali, že malý, zdravý československý národ chce žít a žít i v budoucnu, sám sobě pánem, bude. At' žije naše drahá Československá republika.

Události z nejtěžších dob českého národa jsou zaznamenány ve zvláštní knize. Původní kronika nařízením úřadů byla pouze zapečetěna, a jen díky rozvážnosti a odvaze českých inspektorů nebyla dodána do stoupy a zachovala se do dnešních dnů.
Ivan Tichý


1948 – 1949

Školní rok byl zahájen dne 1. září.
Tohoto roku byla uvedena v život jednotná škola, škola zlidovělá, která nebude znát třídních rozdílů, která bude dávat všem stejně a tím provede veliké osvobození sociální. Byly zavedeny nové osnovy, a aby učitelé mohli hned od počátku školního roku pracovat v novém duchu, byly uspořádány tři pracovní schůze.
Děti dostávají novou hodnotnou školní náplň a na nás učitelích bude, abychom čestně dostáli závazkům, které nám dává naše republika. Vzpomínkou dostali žáci knihu.

Z pamětní knihy "Správy školy Klokočné": (1963-64)

Vzhledem k malému počtu dětí v příštím roce a v následujících letech byla škola dočasně uzavřena. Zástupci ONV na veřejné schůzi byli občané ujištěni, bude-li dostatečný počet žáků, bude škola dána opět do provozu. Je nutné zdůraznit okolnost, jak těžce se občané loučili se školou, jejíž zřízení před 60 lety dalo mnoho práce a úsilí. V tehdejší době se školství nepřálo a nestačil pro zřízení školy pouhý počet dětí. Občané museli přinášet značné oběti, chtěli-li prospět svým dětem, a to svědčí o jejich pokrokovosti.
(poslední zápis Ivana Tichého, ředitele školy)


 Z kroniky "sboru dobrovolných hasičů v Klokočné":

O velkém požáru v roce 1904:
Konečně nadešel nešťastný 15. srpen 1904, chytil za hájovnou velký komplex lesa. Druhý den byl však ještě horší, ano byl katastrofální pro naší obec. Obyvatelstvo z větší části ještě pracovalo v lese na požářišti, když v půl devatenácté hodině, vypukl požár v usedlosti čp. 16, kde chytil stoh, chlívky a obytné stavení, Následkem trvajícího sucha a prudkého větru oheň počal tančit tanec z čísla na číslo vždy s úplným zdarem! Katastrofa nabývala každé minuty hrozivější podobu, takže při konečném 17. stavení, byla vesnice podobna peklu. Kolkolem jen plamenné jazyky třepaly se ve vzduchu a kouř imposantně dělal kulisy. Oheň pyšně vyzýval široké okolí kouřem a velkým žárem lid k souboji.

Nádražní sirény houkaly na poplach a tím volávaly také pohotovost vojska z okolí vesnic, kdež bylo na manévrech. Vojsko 36. pěšího pluku 1/2 hodiny před vypuknutím ohně šlo vesnicí a sotva přicházelo do Mnichovic, ihned bez odpočinku v celém zbroji přispěchalo k hašení nevědouc, že hoří vesnice, opatřeno bylo pouze lopatkami a dlouhými bodáky. Přišel celý pluk, přišel, ale bylo dostě pozdě na lokalizování požáru. Pracovalo pilně a poctivě bez nehod a neštěstí. Přes veškerou námahu oheň se rozšířil v 1/2 hod. šílenou rychlostí tak, že obyvatelé zachránili své holé životy a jenom něco majetku a dobytka. Po silnici nebylo možno v době požáru jíti shora dolů. Bylo nutno jíti polemi.

Stříkačka byla u Jos. Navrátila. Občané ji vytáhli k rybníku a tak dostala první křest ohňem. Lid pracoval statečně, ale pro obrovský žár bylo jejich úsilí téměř bezmocné. K ohni se sjelo 14 sborů. Všestarští přijeli se dvěma páry vojenskými, až z Černých Voděrad přispěchali. Ze Stříbrné Skalice, která je přes tři hodiny vzdálená, jeli jen dle horkého vzduchu, hledaje oheň, který byl zanášen větrem. K ohni nepřijeli, neboť pro horký vzduch museli koně obrátit zpět.

Jak oheň zuřil vidno z toho, že v čísle 22 p. Javůrka byla složena celá výzbroj hasičská, právě v posledních dnech došlá, z které se zachránily pouze tři přilbice. Ostatní až na nepatrné kousky shořela. Shořelo i obecní učetnictví p. Jos. Javůrkovi, učetnímu za starostování p. Fr. Mládka. Oheň zuřil neslýchanou silou a nevyhýbal se ničemu. Hořelo vše. Došková povřísílka létala po polích směrem k Struhařovu, spalovala kam dopadla strniště a lidé Struhařovští byli na svých střechách, neboť až tam dolétaly hořící povřísílka a ohnivé klasy obilné.

Okresní hejtman p. Jos. Smutný ze Žižkova se ihned druhý den dostavil na požároviště, kdež viděl ony spousty shořelých domů a pravil k lidu: Pracujte na svém požářišti a stavte nehledě na komise a stavební plány, které budou vyřízeny dodatečně. Ať máte střechu nad hlavou, na moji odpovědnost.
Hned byly vypsána sbírky okresem, kteréž přijímány byly na Děkanství v Mnichovicích, p. Filipem Konášem a na obecním úřadě v Mnichovicích. Dary byly různé. Oděvy, peníze i jídlo. Pan Daneš z Předboře daroval každému vůz slámy co mohl. Dary ty ze sbírek byly rozdány mezi pohořelé a při tom někteří zlomyslní podvodem domáhali se dostati ze sbírky této.

Pohořelé se ubytovali u sousedů dle možnosti až po dvou rodinách v jedné místnosti. ...

Ohni za oběť padla i celá hospodářství. Tenkráte vyhořel: Navrátil Jos. dvě čísla, Černý Matěj (Hulán), Mládek Jos., Urban Jan, Černý Václ., Davídek Josef, Černý Frant., Holovský K., Slavíček Ant., Žalud Jos., Krčmář Jan, Trojánek Jos., Košík Josef, Šindelář, Lízner Jos. a Šťastný Josef.


V roce 1933, při příležitosti 30. letého založení sboru, zapisuje do kroniky náčelník Novák:
"Bratří, stůjte vždy při sobě, zanechte mezi sebou svárů, chovejte se vždy, jak se na dobrovolné hasiče patří! V čase neštěstí buďte vždy pohotově, obětujte třeba i život svůj za život a statek bližního! ..."

Samaritská zpráva 1934:
Touto zprávou vyčerpávám vše, neboť mne již připadá, že jsem děvče pro všechno - nejen pro okamžitou pomoc, ale i hromosvodem do kterého třískne občas poděkování a asi 365x za rok vynadání.
Případů první pomoci bylo 7 to: 4 těžké a 3 lehké, vyjma náhodilých případů bezvýznamných. Prosím všechny, kdož snad opomněli uhraditi nám obvazy a nepovšimli si uvedeného poplatku, z kterých se doplňuje lekárnička, aby tak učinili.

1934:
O životě a působení nejmladšího legion. L. Březovského, přednesl prof. Dr. Sýkora na místo pplk. Preiningra, který se bez omluvy nedostavil. V krátkém a procítěném proslovu, nehledanými slovy, zdůraznil význam naší pietní slavnosti, život L. Březovského od nejútlejšího mládí, kdy jako malý chlapec chodí s babičkou po naší vesnici, kdy jako školák navštěvuje měšťanskou školu v Praze a žactvo později dorost sokola a kdy opouští vlast, rodiče a bratry sokoly a chváta do Paříže, kde se měl číšníkem u dobrého a uvědomělého Čecha p. Zelenky, kdež ho zastihne vypuknutí světového požáru-války. On jako 16letý i se svým zaměstnavatelem, ihned se hlásí do cizineckého vojska, chce bojovat pro českou věc ve francouzských řadách proti odvěkým nepřátelům, proti zpupnému a rozpínavému rakouskému dvojhlavému orlu štvaným, krvežíznivým germanismem.
O jeho působení v české družině a o jeho hrdinném odchodu ze života, když klesá pod zásahem záludné nepřátelské střely, která mu prostřelila jeho hrdinné srdce na stráži u lesíka u Remeše, když bdí nad odpočinkem svých bratří. Klesá jako nejmladší člen české vojenské skupiny vůbec, ale též jako první oběť českého vojska v bojích za svobodu a obrodu národa a končí s přáním, aby všichni a zvláště všichni mladí vzali si příklad z našeho hrdiny, že ne podle slov, ale podle skutku se pozná charakter a povaha, že ni slovy, ale činy, skutky a prací můžeme zachovati, udržeti a předati našim potomkům čistý štít naší samostatnonsti, tak jak jsme jej převzali od těch, kdož nám náš 28. říjen a tím naší svobodu připravili a že by ve všech školních knihách a čítankách měly být jeho obrázky a články o něm a že při všech příležitostech měl být dáván za vzor vší naší mládeže a že by měla býti vždy v jeho duchu vychovávána. (obr.4.)

1945:
Přišel rok 1945, revoluce květnová, a byli to právě členové sboru, kteří organizovali povstání v naší obci. ...
Bohužel, revoluci si vyžádala jednu oběť. Bratr Jan Urban, jeden z nejlepších bratrů a snad nejoblíbenější příslušník naší obce, položil život na oltář vlasti. Jeho oběť nebyla marná. Vykoupil svým životem pro svoji dceru a pro nás živé svobodu. Padl při obsazování Stránčic.
Téhož roku nešťastnou náhodou byl smrtelně zraněn granátem br. Fr. Šindelář


 Z kroniky 'VZDĚLÁVACÍHO OCHOTNICKÉHO SPOLKU "TYL"'
1929 - 1943)

Povolení k uvádění hry "U panského dvora" - "Am Herrenhof" od Vladimíra Jirouska a Eduarda Ingriše, udělené divadelnímu podnikateli Jaroslavu Líbalovi
Praha, 19. srpna 1943

auszulassen ist = vynechat
Zu ersetzen ist = zaměnit / durch = za

Jména všech německých měst a zemí se nesmí překládat do češtiny.
Hra není přístupna školoupovinné mládeži.

Z pokladní zprávy "za dobu od 11.V.1940 do 12.I.1941" můžeme vyčíst, že spolek "TYL" byl velmi aktivní a uváděl hry jako "Fantom třetího poschodí", "Hanička z Podlesí", "U panského dvora" nebo "Neříkej hochu, že máš mě rád". Spolek hrál nejen na Klokočné, ale hostoval též v Struhařově nebo Strašíně.


Doslov

Vážení spoluobčané a přátelé Klokočné,
právě jste dočetli kapitoly z dějin obce, které zde vlastně končí zápisem z roku 1973. Naše vesnice však žije dál a její současný život je neméně zajímavý: Klokočná se stala členskou obcí mikroregionu Ladův kraj a potvrzuje tak svoji oblíbenost mezi výletníky; obec protínají turistické stezky a cyklotrasy. Obraz vesnice zpestřují koně (dvě farmy).

Návštěvníci Klokočné se mají kde najíst: restaurace "U koně", "U koryta" nebo "Hostinec na Klokočné" mají každá své příznivce. Ubytování nabízí hotel "U koně". Jako suvenýr si můžete odvézt již vyhlášenou klokočenskou medovinu.

Obec Klokočná je napojena na Pražskou integrovanou dopravu (autobus 489, www.dpp.cz); oblíbená je kombinace s návratem do Prahy vlakem z Mnichovic nebo ze Strančic a to po žluté turistické stezce vedoucí malebným údolím s výhledem na Posázaví.

Zastupitelstvo obce Klokočné usiluje o napojení na vodovodní a plynovou síť, snad dojde i na kanalizaci - jsme malá obec, v roce 2003 zde bylo cca. 160 voličů.

Děkujeme Vám za pozornost a těšíme se na shledanou,

Občanské sdružení Klokočná